Otevřeli jsme pobočku v České republice

Rok 2020 byl mimořádně náročným rokem boje proti COVIDu a ani rok 2021 nesmazal pachuť obrovské nejistoty v našem sektoru, přesto jsme na jaře tohoto roku slavnostně otevřeli novou pobočku B.E.Service – první mimo území Slovenska. První krok naší zahraniční expanzi vedl do České republiky.

Naše nová pobočka sa nachází na Mlýnské ulici v Brně. Poslání B.E.Service sa nemění bez ohledu na to, v které zemi společnost působí, právě naopak. Našim zákazníkům a partnerům budeme i v Brně přinášet profesionální, rychlé a kvalitní řešení. Jejich zárukou je několik tisíc úspěšně zrealizovaných projektů za 8 let existence společnosti, jakož i pečlivě vybudovaný a precizní systém řízení zakázek za toto období, které s sebou na český trh přinášíme.

Budeme rádi, když Vám to jako klientům budem moci dokázat.

 

B.E.Service – Quickly and Professionally

B.E.Service CZ členem IFMA

V srpnu 2021 jsme se stali členy a partnery české pobočky najprestižnější mezinárodní asociace sdružující odborníky v oblasti Facility managementu IFMA.

Tím jsme se formálně zařadili do velké mezinárodní rodiny, jejíž hlavním posláním je vytvořit profesionální platformu pro ty, kteří budují moderní pracovní prostor. Jejich úsilím je zlepšit kvalitu života lidí a zvyšovat produktivitu hlavních činností svých klientů. Tato filozofie nám je a byla vždy vlastní a kopíruje podstatu našeho podnikání.

IFMA má v České republice víc jak 100 aktivních členů. Její hlavní činností jsou vzdělávání a sdílení zkušeností a nových trendů v oblasti Facility managementu.

Začlenění se do těchto mezinárodních struktur nám přináší možnosti získávání odborných znalostí, inspirace, inovace, účasti na akcích a setkáních špičkových odborníků v našem oboru. Věříme, že nás to opět posune o krok vpřed v profesionalitě a kvalitě našich služeb a také věříme, že i my přispějeme našimi zkušenostmi a odborností k ještě větší profesionalizaci trhu Facility managementu v České republice.

IFMA Czech Republic – IFMA CZ

ifma beservice

Pravidelný servis jako prevence

Tak jako jiné stavební konstrukce, i obvodový plášť budovy vyžaduje pravidelnou údržbu. Jeho zateplením a výměnou výplňových konstrukcí – oken a dveří – to nekončí. I zde platí, prevence je lepší než odstraňování velkých poruch. Jaká je v současnosti na Slovensku situace v přístupu vlastníků, když jde o údržbu obvodových plášťů, jsme si popovídali s Ing. Miroslavem Kuklou, jednatelem společnosti B. E. Service, spol. s r. o.

Jak zajistit prodloužení životnosti a funkčnosti jednotlivých prvků tvořících obvodový plášť budovy?

V zásadě je to dost jednoduché. Společnosti, které jsou tvůrci jednotlivých konstrukcí, museli konkrétně materiály nebo výrobky podrobit vývojovému a testovacímu procesu. Na základě toho stanovili nejen přesné technologické postupy pro jejich výrobu a aplikaci, ale i podmínky jejich udržování. Většinou by to mělo být popsáno v návodu k obsluze a údržbě, který by měl být podle platné legislativy součástí předávací dokumentace pro konečného uživatele. Takže stačí se jen řídit tímto návodem a jednotlivé prvky obvodového pláště by měly dosáhnout dostatečné životnosti.

Jak snížit počet opakujících se poruch?

Často se setkáváme s tím, že uživatelé nemají základní informace o správné manipulaci a ovládání výrobků. Někdy postačí opravdu krátká instruktáž a odrazu výrobek není problémový. Četnost poruch zároveň výrazně eliminuje pravidelný servis a údržba, a co je podstatnější, v tomto případě jde o zásahy s minimálními ekonomickými náklady.

Jaké nejčastější poruchy odstraňujete na výplňových konstrukcích a dveřích?

Nejčastěji jsou to poruchy kování, které omezují nebo zcela vyřadí otvíravé prvky, jako jsou například okna a dveře. Běžné jsou také poruchy spojené s netěsností konstrukcí, což může být buď profukování nebo průsak dešťové vody do interiéru. Do tří nejběžnějších skupin poruch patří také výměna poškozených skel.


Jak probíhá výměna zasklení výplní otvorů s izolačním dvojsklem a trojsklem. Jde o podobnou práci sklářů jako v minulosti?

Už z daleka ne. Mnozí uživatelé si to neuvědomují, ale skla jsou navrhované do jednotlivých prvků obvodového pláště s přihlédnutím k požadavkům konkrétního projektu a splnění platných normativních podmínek v daném čase. Proto je při výměně skla důležitá nejdříve jeho správná identifikace, aby se mohlo nahradit identickým sklem nebo v případě jeho nedostupnosti zvolenou relevantní náhradou, která splňuje všechny parametry. Samotná výměna skla by se měla realizovat ve smyslu zpracovatelských směrnic pro daný systém a typ konstrukce. Paradoxem je, že až příliš často se setkáváme s poruchami samotných konstrukcí, které byly způsobeny buď špatnou identifikací skla nebo neodbornou výměnou.

Upřednostňují vlastníci budov spíše jednorázové opravy nebo periodický servis?

V současnosti je situace taková, že klienti využívají spíše jednorázové opravy jako periodický servis. Postupně si však uvědomují, že tyto stavební prvky vyžadují na svou bezproblémovou funkčnost pravidelnou péči.

Je přístup vlastníků bytů k údržbě obvodového pláště ve starých bytových domech a v nové rezidenční výstavbě stejný nebo úplně odlišný?

Je to velký rozdíl. Ve starých bytových domech, pokud došlo k zabudování nového prvku, většinou šlo o jednoduchou konstrukci, pro kterou se individuálně rozhodl samotný vlastník. Bohužel, v těchto případech se většinou neklade důraz na to, aby výrobek splnil všechny aktuálně platné normativní požadavky a také, aby byly dodrženy montážní postupy. Zde řešíme ve většině případů poruchy jen nárazově. Naopak, v případě nové rezidenční výstavby jsou konstrukce zabudované ve stejnou dobu a splňují požadované parametry. Jsou technicky a konstrukčně náročnější, ať už typem materiálu, tvarovým rozměrům, funkčností nebo významem použití (například protipožární a bezpečnostní konstrukce). Je množství klientů, kteří v současnosti vnímají jednoduchou údržbu těchto konstrukcí jako samozřejmou a přirozenou.

Liší se v něčem údržba a servis starých budov a nových budov? Pokud ano, v čem …

Úkony samotného servisu pro daný typ konstrukce jsou převážně stejné. Rozdíl je však při výměně náhradních dílů. V případě nových budov jsou to většinou snadno dostupné komponenty, ale při starých budovách je mnohdy problém sehnat identický prvek, protože se již nevyrábí. V takových případech musíme hledat takovou relevantní náhradu, abychom zajistili plnou funkčnost výrobku.


Jaké procento z provozních nákladů budovy tvoří servis a údržba obvodového pláště a výplňových konstrukcí?

Přesné procento je obtížné určit, je to velmi individuální, ale náklady na periodický servis jsou v porovnání s ostatními provozními náklady určitě zanedbatelné. Pokud zohledníme fakt, že pravidelnou údržbou minimalizujeme náklady na poruchy, tak můj odhad je někde mezi 1 až 3%.

Aby byla údržba obvodového pláště a jednotlivých konstrukcí možná, je třeba zajistit jejich dostupnost. Myslí se na tuto skutečnost ještě před realizací budovy?

I když v této oblasti máme na Slovensku opravdu co dohánět, myslím si, že oproti minulosti je dnes situace o něco lepší. Přispívají k tomu nejen poznatky a zkušenosti z praxe, ale i vyšší důraz kladen na důležitost a význam témata facility managementu. V současnosti například spolupracujeme s více společnostmi FM jako odborný poradce nejen při diagnostice hotových budov, ale už i při přípravě konkrétního projektu.

Fotogalerie

Ing. Miroslav Kukla – jednatel společnosti B. E. Service

V oblasti obvodových plášťů a výplní stavebních otvorů působí od roku 1996. V současnosti je jednatelem a CEO společnosti B. E. Service, spol. s r. o., která se věnuje servisu, údržbě a opravě obvodových plášťů. Je členem Slovenské asociace facility managementu (SAFM).